VYSOUŠENÍ ZDIVA MIKROVLNNOU TECHNOLOGIÍ

 Tato technologie, je určena k rychlému vysoušení zdiva. Mikrovlnné vysoušení neodstraňuje příčinu vlhkosti, ale její důsledek. Nicméně pro ty, kteří chtějí mít suché stěny okamžitě (během hodin max. dnu) system, je tato technologie jedinečnou možností být v suchém ihned.

Oproti jiným mnohonásobně časově náročnějším technologiím, jež vysušují zdivo hlavně z povrchu, je tato technologie mikrovlnného vysoušení zdiva specifická v tom, že energie prostupuje celým zdivem, vytlačuje vodu ve směru záření (část je odpařována) a po aplikaci je zdivo bez vlhkosti na povrchu i uvnitř.

Touto metodou zkrátíme dobu nutnou k vysoušení zdiva oproti běžným metodám z řádů týdnů, měsíců nebo i let na dny,popř. i hodiny. Pomocí mikrovln lze vysoušení provádět do tloušťky zdiva až 1m.

Jasnou výhodou je tedy rychlost a účinnost. V tomto ohledu se s touto metodou nedá srovnat žádná jiná technologie- např. vysoušení kondenzačními nebo teplovzdušnými stroji trvá déle s podobnými vysledky a levněji. V dněšní uspěchané době je možné mít vše okamžitě, proto jsou i technologie, které to umažňují. Jedna věc je však vlhkost odstranit a druhá věc je zjistit příčinu a provést taková opatření, aby se problém neopakoval. A zde nastupuje odborná znalost profesionálních stavěbních techniků, kteří s Vámi problém budou řešit (bezplatné konzultace volejte NONSTOP),

Mikrovlnné vusušování zdiva je velmi vhodné při náhlých událostech, např. zátopy, povodně a havárie - kde se klade hlavní požadavek na rychlost a co nejmenší zásahy do již obývaných objektů.

Na místě změříme přístroji okamžitou procentuální vlhkost stěn, dle jednoduchého vzorce spočítáme množství vlhkého zdiva v m3 , určíme nasazení počtu generátorů a dobu potřebnou k vysoušení zdiva na přípustnou normu vlhkosti stěny (t.j. Do 4 -5% (skutečný obsah vody) = do 10 – 19 % WME odporové měření – poměrný obsah vody vůči objemové hmotnosti stavebních materiálů)).

Působením mikrovln nedochází k žádným fyziologickým změnám materiálu, tyto jej nijak nepoškozují a ten si i nadále zachovává své obvyklé vlastnosti. Taktéž obavy o narušení statiky budov jsou dle výzkumů a atestů státních zkušeben neopodstatnělé a zbytečné.

Cena za mikrovlnné vysoušení zdiva

Můžeme zde uvést pouze orientační cenu za použití této technologie, neboť se liší typem zdiva, jeho tloušťkou, rozsahem postižení atd...Nicméně lze říct, že cena se pohybuje cca 1.200,- Kč za 1m3 zdiva. Toto se vypočítává tloušťkou stěny m x m výškou vlhkosti od země. Nicméně lze takto vysoušet jen exponované prostory ve Vašem domě - např. ložnice nebo dětský pokoj, kde plísně a vlhkost vážně narušují zdraví Vás a Vašich blízkých.

Mikrovlnnou technologií lze velice úspěšně ničit houby a plísně

Plísně a houby vyskytující se na dřevě, ale i zdivu. Jelikož tyto organismy tvoří až z 90% buňky obsahující vodu, pohlcují mikrovlny rychleji než okolní materiál. Molekuly vody v buňkách jsou rozkmitány kinetickou energií, jsou zahřívány a hynou. U některých plísní a hub je to již při teplotách přesahujících 35°C, jiné druhy hynou až při teplotách nad 60°C. Po ošetření je nutné postižená místa ošetřit fungicidními přípravky, které zabrání opětovnému výskytu. To ale není vše. Je potřeba, aby se podmínky jež vedly k výskytu hub a plísní odstranily, původ vlhkosti je třeba najít, je-li vlhkost původem ze zdiva a vhodnými stavebními úpravami zajistit cirkulaci vzduchu, někdy i vyšší teplotu v místnosti nebo objektu. V tomto směru nabízíme poradenství a konzultace s našimi odborníky, abychom našli nejvhodnější a k dané problematice a specifičnosti místa nejúčinnější řešení i s ohledem na finanční náročnost. (bezplatné konzultace volejte NONSTOP)

Mikrovlnná technologie pro sanaci dřeva

Nabízíme vysoušení zdiva, likvidaci dřevokazného hmyzu, hub a plísní pomocí působení mikrovlnné energie. Zaručíme nesrovnatelně vyšší rychlost a vysokou účinnost zákroků ve srovnání s jinými technologiemi.

Potřebujete poradit ?

Využijte naši bezplatné odborné konzultace !

Mikrovlnné vysoušení zdiva ještě znovu

K zavlhčení dochází při záplavách, vytopením prasklých vodoinstalací, při zatečení z vadných dešťovodů nebo výskytem technologické vody při stavebních pracích. Nadměrnou vlhkost ve stavebních kontrukcích - zdivo, podlahy, možno efektivně vysoušet pomocí mikrovlnného zařízení.

Energie elektromagnetických mikrovln s výkonem 1,5 - 6 kW pronikající stavební konstrukcí se mění na termokinetickou energii tím, že působí na molekuly vody, které se rozkmitají kmitočtem o frekvenci 2,4 GHz. Dochází k zahřátí vody obsažené v konstrukci, která se rychleji odpařuje.

Výhody

Na rozdíl od jiných vysoušecích systémů (např. kondenzační vysoušeče, termomety), které působí jen povrchově, energie mikrovlnného vysoušení působí přes vysoušenou konstrukci přímo na zdroj vlhkosti - vodu.

Mikrovlnné vysoušecí zařízení se stává z vyzařovací jednotky a elektronického ovládacího panelu. Vyzařovací jednotka popojíždí nad vysoušenou plochou a je dálkově ovládána. Rychlost vysoušení je odvislá od druhu vysoušené konstrukce a jejího vlhkostního stavu. Mikrovlnné vysoušení nenahrazuje technologie dodatečných izolačních clon zdiva, avšak používá se např. pro snížení vlhkosti zdiva před injektážemi. Při mikrovlnném vysoušení staveb nutno dodržovat specifická bezpečnostní opatření, která zajišťuje odborná obsluha.

Diagnostika a problémy s plísněmi

            MŮŽEME PLÍSNĚ BRÁT NA LEHKOU VÁHU A DALŠÍ UŽITEČNÉ INFORMACE O PLÍSNÍCH A SPORECH

Plíseň může z blízka vypadat hezky, ale většina druhů člověku spíše škodí (foto: Penseel)

Alergenem plísní jsou jejich spory (mikroskopické rozmnožovací výtrusy), které se šíří vzduchem stejně jako prach. Tyto spory se usazují v dýchacích cestách a u citlivých osob způsobují alergické a

astmatické záchvaty

Plíseň v domácnosti, jak se s ní setkáváme nejčastěji

Čím více se alergik alergenům plísní vystavuje, tím více se jeho onemocnění komplikuje. Alergie se může rozšiřovat i na další alergeny nebo může přecházet na jiné orgány těla, například z nosu na plíce. Navíc některé plísně jsou schopny produkovat jedy zvané mykotoxiny, jiné zase vyvolávají plísňové infekce (mykózy). Proto je na místě se plísním vyhýbat.

Plísně jsou vzdušný alergen, který se vyskytuje jak v domácím, tak venkovním prostředí. Spory plísní přilétají otevřenými okny stejně jako pylová zrna. Plísňová ložiska jsou schopna přežívat ve zdech, nábytku i dalších materiálech dlouhé roky.

Likvidace stávajících plísní v bytě

Prvním a nejdůležitějším krokem je úprava domácího pro­středí. Je nutné najít všechna ložiska plísní a odstranit je vhodným protiplísňovým (fungicidním) přípravkem. Na omyvatelné plochy (dlaždičky, okna, chladnička apod.) jsou účinné přípravky na bázi lihu. Domácí plísně se rády skrývají v rozích místností, za nábytkem, pod kobercem či pod tapetami.

I z plesnivých potravin se mohou uvolňovat alergizující spory

V domácnosti, ve které žije osoba alergická na plísně, bychom měli hlídat různé kazící se potraviny. I v chladničce! Pozor také na zbytky jídel v odpadkovém koši.

Snížit vlhkost vzduchu odvlhčovačem

Vlhkost vzduchu v domácnosti by neměla dlouhodobě překračovat 60 %. Obezřetní musíme být zejména v místnostech, které snadno podléhají vlhnutí (koupelna, kuchyň, spižírna, prádelna, sklep).

Odvlhčovače vzduchu účinně bojují s nadměrnou vlhkostí

Problémy s nadbytečnou vlhkostí se mohou objevit nejen ve starých či málo obývaných domech, ale i v novostavbách a rekonstruovaných domech. Velkým rizikem jsou domy, které byly zaplaveny nebo kterým netěsní střecha.

Pokud nepomáhá pravidelné větrání ani vytápění, je nutné udržovat vlhkost v rozumných mezích pomocí odvlhčovače vzduchu. Jedná se o přístroj, který odsává vodní páry ze vzduchu. Pomáhá si při tom ventilátorem, který obstarává cirkulaci vzduchu v odvlhčované místnosti.

Tip: Odvlhčovač je vhodné vybírat podle velikosti místnosti, ve které bude primárně používán. Nákupní rádce pro výběr odvlhčovače.

K měření vlhkosti vzduchu se nejčastěji používají meteostanice nebo samostatné vlhkoměry.

Čističky vzduchu si poradí se sporami plísní

Při plísňové alergii bohužel hlídání vlhkosti v místnostech nemusí stačit. Spory plísní rostoucích v přírodě jsou běžnou součástí vzduchu, a tak během větrání snadno pronikají do domovů a na pracoviště. Nejhorší bývá situace během vlhkého léta.

Jednou z mála možností, jak odstranit spory plísní ze vzduchu v interiérech, jsou čističky vzduchu.Spory plísní jsou velmi malé a lehké. Díky silnému ventilátoru a účinnému filtru (nejčastěji typ HEPA) si čistička s polétavými plísněmi poradí snadno a rychle.

Čistička vzduchu by měla výkonnostně odpovídat velikosti místnosti, ve které bude používána. Pro alergika je ideální, aby byla schopna přefiltrovat 4krát za hodinu všechen vzduch v místnosti.

Tip: Čističku vybírejte pečlivě, je to investice na několik let dopředu. Další odborné informace vám poskytne Nákupní rádce pro výběr čističky vzduchu.

Vhodným doplňkem čističky vzduchu je sprej proti vzdušným alergenům. Sprej dokáže neutralizovat pyly, spory plísní a další alergizující nečistoty vznášející se ve vzduchu.

Část plísňových spor přilétajících z venku zachytí okenní síť proti pylu.

Pravidelný úklid a „protiplísňová domácí pravidla“

Spory plísní, ať už pocházejí odkudkoli, se uchycují na všech nerovných a chlupatých površích. Velké množství spor se nachází v domácím prachu. Aby se spory nevracely do vzduchu, je potřeba pravidelně uklízet. Používat kvalitní vysavač a povrchy, které se vysávat nedají, stírat vlhkým hadrem.

Zárodky plísní usídlené ve starých matracích, čalouněných křeslech, pohovkách a kobercích pomůže odstranit sprej proti roztočům a dalším alergenům. Dokáže alergeny zneutralizovat. V kombinaci s vysavačem se jedná o velmi účinný způsob, jak čistit textilní předměty, které se nedají prát.

Spreje proti alergenům jsou účinné i na plísně

Houby na nádobí, utěrky, hadry a mopy po použití pereme a necháváme dobře uschnout. Pravidelně kontrolujeme vodovodní baterie a sifony, zda z nich neuniká voda. Několikrát do roka čistíme vnitřní prostor chladničky.

Namísto koberců, ve kterých se drží vlhkost, jsou vhodnější podlahy z linolea nebo betonu, a to alespoň přízemních místnostech. Proti vlhkým zdem lze podniknout preventivní opatření například v podobě stavební izolace, protiplísňového nátěru zdí nebo oken s mikroventilací.

Zárodky plísní se mohou tvořit i v tapetách, proto je vhodné se těchto ozdob zbavit. Samozřejmostí by měla být pravidelná kontrola skladovaných potravin. Je vhodné omezit pěstování pokojových rostlin – plísně v hlíně nemusejí být patrné. Pravidelně je potřeba čistit klimatizace, ve kterých se plísně rády uhnízďují.

Spory plísní si nosíme domů na vlasech a oblečení, na kterých ulpívají. Snažíme se proto převlékat už v předsíni a tam také venkovní oblečení uchovat. Před spaním bychom se také měli osprchovat a umýt si vlasy.

Komplikací může být plísňová infekce nohou, proto je dobré dodržovat standardní hygienická opatření: udržovat chodidla v suchu, nosit bavlněné ponožky, střídat obuv, nenosit cizí obuv, na plovárnách nosit přezůvky atd.

Prádlo v pylové sezoně nesušíme venku, kde na sebe může nalapat spory venkovních plísní. Jenže uvnitř zase může způsobovat nadměrné zvyšování vzdušné vlhkosti. Řešením mohou být sušičky prádla.

Při alergii na plísně zbytečně nenavštěvujeme staré neudržované domy, chaty, ale ani prodejny starožitností či zanedbané knihovny a archivy.

Jak mít co nejméně problémů v přírodě

• Vyhýbání se plísním je ve venkovním prostředí obtížnější, ale čím více z následujících pravidel budeme dodržovat, tím méně alergických reakcí zažijeme:

• Sledujeme pylové zpravodajství, abychom znali výskyty plísňových spor v ovzduší. S předstihem si necháme předepsat potřebné léky nebo si koupíme nějaký nosní přípravek.

• Pro plísňového alergika je nevhodný pobyt v přírodě po dešti nebo za mlhy, kdy se spory nejvíce uvolňují. Lepší je vyhýbat se lesům a starým sadům, kde je plísní zvýšená koncentrace.

• Při procházkách nebo projížďkách na kole si chráníme oči brýlemi.

• Při jízdě autem nevětráme oknem. Existují různé druhy vzduchových filtrů do aut, z nichž některé dokáží zachycovat i spory plísní. Pozor však na neudržovanou klimatizaci, ve které se plísně mohou množit.

• Vyhýbáme se seníkům, polím se zralým obilím, kompostům, spadanému listí či mrtvým stromům. Bývají často plísněmi napadeny.

• Pokud se při nějaké činnosti nemůžeme plísním vyhnout, použijeme dýchací masku.

  V kritickém období se vyhýbáme různým dráždivým látkám, které by mohly příznaky zhoršovat – pobyt v zakouřeném nebo prašném prostředí, kontakt s těkavými látkami, čisticími prostředky a dalšími chemikáliemi atd.

  Očista a posilování dýchacích cest inhalací

  Před plísněmi není úniku,zejména ve venkovním prostředí. Zdravotní stav dýchacích cest a jejich odolnost vůči alergenům se ale dá výrazně zlepšit pořízením inhalátoru. Inhalátor je jednoduchý přístroj, který z minerální nebo slané vody vyrábí léčebnou mlžinu (studenou páru). Vdechováním tétomlžiny se ošetřují dýchací cesty

  

  Inhalace pár minut denně může mít výrazný léčebný účinek

• odstraňují se alergeny a další nečistoty usazené na sliznici

• zmenšují se otoky znesnadňující dýchání

• rozpouští se nadbytečný hlen

• zvyšuje se odolnost dýchacího ústrojí proti alergenům i choroboplodným zárodkům

  SHRNUTÍ:

  Jednou z mála možností, jak odstranit spory plísní ze vzduchu v interiérech, jsou čističky vzduchu.

  Tip: Čističku vybírejte pečlivě, je to investice na několik let dopředu. Další odborné informace vám poskytne Nákupní rádce pro výběr čističky vzduchu.

  Pokud nepomáhá pravidelné větrání ani vytápění, je nutné udržovat vlhkost v rozumných mezích pomocí odvlhčovače vzduchu.

  Tip: Odvlhčovač je vhodné vybírat podle velikosti místnosti, ve které bude primárně používán.   Nákupní rádce pro výběr odvlhčovače.

Co měříme? Vlhkost podkladu!

Zásadní význam pro trvanlivost finální úpravy podlahy má její spojení s podkladem. Pevného spojení je dosahováno použitím penetračních nátěrů, které proniknou do pórů podkladu a zakotví se tam. Vlhkost (voda) vyplňující póry v betonovém podkladu samozřejmě zhoršuje možnost zakotvení penetračního nátěru v podkladu. Z tohoto důvodu je nutno zajistit suchost, příp. dodatečné vysušení, povrchové vrstvy podkladu do hloubky předpokládané penetrace a to na požadovanou úroveň. Obvykle je vyžadována vlhkost blízká rovnovážné vlhkosti, tj. 3 % hmot. Tento požadavek není často dodržován a penetrace jsou tak aplikovány na podklad s vyšší než předepsanou maximální vlhkostí. Riziko poruchy soudržnosti lze snížit použitím speciálních penetrací, vykazujících zvýšenou přídržnost na podkladech s vyšším obsahem vlhkosti.

Také další časový průběh obsahu vlhkosti v podkladu je důležitý pro dobrou funkci podlahy. Většina z nás se jistě setkala s "bublinami" a příp. "puchýřky", které se na provedené podlaze objevily až po kratší, nebo delší době používání. Tyto poruchy jsou způsobeny změnou obsahu vlhkosti v podkladu. Pokud je aplikována parotěsná finální úprava, což je většina finálních úprav, jako například bezesparé syntetické podlahoviny, PVC, linoleum apod., může dojít při změně obsahu vlhkosti v podkladu k výskytu vyše zmíněných poruch. Mechanismus vzniku těchto poruch je dostatečně znám (bližší informace najdete v našem článku "Problém syntetických podlahovin na provlhčovaných podkladech"). U bezesparých syntetických podlahovin jetě dále

přistupuje riziko narušení již vytvrzených penetrací alkalickou hydrolýzou, způsobenou trvalým přísunem vlhkosti "odspodu". Tato situace nastane zpravidla tehdy, použije-li se k penetraci nevhodný typ syntetické pryskyřice, který není určen pro penetrace podkladu.

Popis používaných metod a jejich porovnání

Pro stanovení obsahu vlhkosti v podkladu se používá celá řada metod. Odlišují se od sebe spíše složitostí měření, než dosahovanou přesností. Pro informaci uvádíme stručný výčet nejčastěji používaných metod:

• 
  

  Karbidová metoda (CM)

• 
  

  měření elektrické vodivosti

• 
  

  Gravimetrická analýza

  
  

  Dále jsou pro sledování vlhkosti používány např. radiofrekvenční metody (zjišťování přítomnosti vlhkosti pod povrchem ± např. podlahových krytin), nebo metoda měření rovnovážné relativní vlhkosti ± RRV (stanovení obsahu vody).

  
  

  Na základě dlouhodobě prováděných srovnávacích zkoušek tří výše uvedených metod (karbidová metoda, měření elektrické vodivosti a gravimetrická analýza) je možné uvést k nim tyto závěry:

• 
  

  Jako srovnávací metodu je vhodné zvolit gravimetrickou analýzu, která poskytuje nejlépe reprodukovatelné výsledky. Pouze v případech nevyzrálého betonu, dochází

  
  

  při vysoušení (ohřevu nad 100°C) k dodatečné zrychlené hydrataci cementu, což může značně ovlivnit výsledek měření.

• 
  

  Není možné mluvit obecně o "špatné (méně přesné)", nebo "dobré (přesnější)" měřící metodě. Každá má své výhody a omezení. Je možné pouze empiricky stanovit přepočítávací vztahy mezi jednotlivými metodami:

  
  

  Karbidová metoda (CM) % hmot. + 1,8 = Gravimetrická metoda (Darr) %hmot.

  
  

  Karbidová metoda (CM) % hmot. + 2,0 = Vodivostní metoda (Krafft) % hmot.

  
  

  Gravimetrická metoda (Darr) %hmot. + 0,2% = Vodivostní metoda (Krafft) % hmot.

• 
  

  Empiricky zjištěná kritická hranice obsahu vlhkosti v podkladu, stanovená jednotlivými metodami a platící pro běžné parotěsné finální úpravy podlah je:

  
  

  Karbidová metoda (CM): vlhkost podkladu >= 3,2% hmot.

  
  

  Gravimetrická metoda (Darr): vlhkost podkladu >= 5,0% hmot.

  
  

  Vodivostní metoda (Krafft): vlhkost podkladu >= 5,2% hmot.

  
  

  Výše uvedené hodnoty slouží pouze jako informační. Riziko vzniku osmotických bublin je také silně závislé na druhu penetrace, přítomnosti nečistot podporujících vznik osmotických tlaků apod.

  
  

  Popis měření

  
  

  Pro dalãí popis jsme vybrali karbidovou metodu, která se vyznačuje jednoduchým použitím a vysokou přesností dosažených výsledků. Tato metoda je založena na chemické reakci vlhkosti (vody) ze zkoušeného vzorku s karbidem vápníku, při níž vzniká acetylén:

  
  

  CaC₂ + 2 H₂O -> C₂H₂ + Ca(OH)₂

  
  

  Měří se tlak acetylénu ve zkušební nádobě.

• 
  
  

  Tlaková nádoba: měřicí tlaková nádoba, do které se vkládá odvážené množství zkušebního vzorku a karbidu vápníku. Je opatřena tlakovým uzávěrem s manometrem, který umožňuje odečet tlaku v nádobě, nebo přímo odečet obsahu vlhkosti ve vzorku. Manometr je často cejchován pro více rozsahů vlhkosti (různé navážky vzorku).

• 
  

  Reagent: karbid vápníku, dodávaný zpravidla zatavený ve skleněných ampulích.

• 
  

  Ocelové kuličky: v případě, že je karbid vápníku dodáván zatavený ve skleněných ampulích, je nutno do tlakové nádoby přidat ocelové kuličky, které mají za úkol rozbít ampule.

• 
  

  Nářadí (kladívko s podložkou, sekáček): kladívko se sekáčkem slouží k odběru vzorku z podlahy. K rozdrcení vzorku slouží kladívko s podložkou.

• 
  

  Volba a úprava zkušebních míst: plocha pro odběr zkušebních vzorků nevyžaduje žádné zvláštní úpravy. Povrch podlahy se očistí od ulpělých nečistot, např. ocelovým kartáčem. Vzorky se odebírají z celé tloušťky podlahy, tedy ne pouze z jejího povrchu. Odběr vzorku by neměl být zjednodušován způsoby, které mohou ovlivnit obsah vlhkosti, např. odvrtání. Přestože je odběr vzorků u této metody poměrně pracný, je nutné dodržet standardní postup - vzorek vyseknout ručně, příp. za pomoci pneumatického kladiva. Pro výběr a počet zkušebních míst není v ČR stanoven žádný závazný předpis. Dostatečný počet měření, zvláště v místech s předpokládaným výskytem vyšší vlhkosti zaručí použitelnost výsledků.

  
  

  Způsob měření:

1. 
   

   Přístroj se připraví k měření - vyčistí se tlaková nádoba a připraví se váha.

1. 
   

   Provede se odběr vzorku a jeho rozmělnění.

1. 
   

   Na vyvážené váze se odváží předepsané množství vzorku a bezezbytku se přenese do tlakové nádoby.

1. 
   

   Přidá se reagent ± karbid vápníku a opatrně se vloží ocelové kuličky.

1. 
   

   Tlaková nádoba se uzavře.

1. 
   

   S tlakovou nádobou se intenzivně třese po dobu několika sekund tak, aby došlo k rozbití ampulí s reagentem a promíchání se vzorkem. Pak se nádoba postaví, nebo podrží ve vzpřímené poloze a po cca 1 minutě se postup zopakuje.

1. 
   

   Ručička tlakoměru se ustálí po cca 3 minutách, kdy je možno odečíst výsledek měření. Hodnota se odečítá při vzpřímené poloze tlakové nádoby.

1. 
   

   Po odečtení hodnoty je nutno nádobu opatrně otevřít. Uzávěr tlakové nádoby musí při uvolňování směřovat mimo zúčastněné osoby. Postupným uvolněním uzávěru se opatrně vypustí acetylen z tlakové nádoby a teprve následně se vysype vzorek.

1. 
   

   UPOZORNĚNÍ: produkt měření - acetylén, je hořlavý plyn. Zkoušky nesmí být prováděny v uzavřených prostorách, nebo v blízkosti ohně! V žádném případě se během zkoušky nesmí kouřit!

   
   

   Vyhodnocení měření

   
   

   Obvykle je na tlakoměru odečítána přímo hodnota vlhkosti a není nutno provádět další přepočty. Zjištěné hodnoty se uvedou do tabulky, která je součástí zkušebního protokolu. Tento protokol by měl obsahovat:

• 
  

  název firmy a jméno zkoušejícího,

• 
  

  datum a místo provedení zkoušky,

• 
  

  schéma rozmístění zkušebních míst na zkoušené ploše (okótovaný náčrt),

• 
  

  údaje o podmínkách, za kterých byly prováděny zkoušky na konstrukcích včetně záznamů o prostředí (teplota a relativní vlhkost vzduchu),

• 
  

  krátký popis zkoušené podlahy (druh betonu - značka, datum provedení podlahy, způsob položení, způsob a doba ošetřování, přítomnost izolace v podkladu apod.),

• 
  

  zpúsob provádění zkoušky (typ zkušebního přístroje, hloubka odběru vzorku, hmotnost navážky),

• 
  

  výsledky zkoušky a závěr

• 
  

  jméno, podpis zpracovatele a kontrolujícího.

  
  

  Časté chyby:

• 
  

  Nevhodný způsob odběru zkušebního vzorku. Relativně velká pracnost a časová náročnost při odběru vzorků často vede ke snaze zjednodušit si pracovní postup. Zatímco např. použití pneumatických kladiv při odběru kvalitu vzorku příliš neovlivní, tak odběr vzorků vrtáním může vzorek zcela znehodnotit. Při odvrtávání totiž dochází vlivem vysoké teploty k vysoušení vzorku.

• 
  

  Odběr vzorku pouze na povrchu podlahy. Také tato chyba často souvisí se snahou o snížení pracnosti. Je samozřejmě rozdíl a to nejen v pracnosti, ale také ve výsledku, jestli odebíráme vzorek z hloubky 2 cm, nebo 15 cm. Zjištěná vlhkost může být zcela rozdílná. Suchý povrch umožní sice dobré zakotvení penetrace, nebo lepidel, ale například při změně teplotního spádu v podlaze může dojít k transportu vlhkosti odspodu k povrchové vrstvě a tím k poruše zdárně provedené finální úpravy (výskytu osmotických bublin). Častou příčinou je změna teplotního spádu v podlaze, vyvolaná sálavým vytápěním zabudovaným ve stropní konstrukci. Pokud je teplotní spád negativní, tedy pokud teplota podlahy směrem od povrchu dolů klesá, bude přítomná vlhkost transportována směrem od podlahoviny. Pozitivní teplotní spád, vyvolaný sálavým vytápěním, vede k transportu vlhkosti (vody) směrem k povrchu a k již zmíněným poruchám.

• 
  

  Nepřesný odběr vzorku. Při přenášení vzorku může dojít k "usypání" vzorku mimo tlakovou nádobu. Změnou hmotnosti vzorku může dojít ke zkreslení výsledků měření.

• 
  

  Nepřesný manometr. Při provádění měření může občas dojít k nárazům do manometru, což může způsobit chybu odečtu naměřených hodnot. Jako každý jiný měřicí přístroj musí být proto i tento manometr pravidelně kontrolován a cejchován. Často jsou součástí vybavení měřicího přístroje ampule s definovaným obsahem vlhkosti, určené pro kalibraci.

  
  

  Související normy a literatura

• 
  

  RosenbaumE./Kaulen H.H./HahnG., Erläuterungen zur DIN 18365 Bodenbelagarbeiten, Bauverlag GmbH, Wiesbaden, 1989.

• 
  

  Ing. Dr. Richard A. Bareã, DrSc., Poznámky k bezesparým syntetickým podlahovinám, Povrchové úpravy þ. 3-4/1999, str. 7-12.

• 
  

  G. Rheinwald, Blasenbildung durch Feuchtigkeit (Osmose), 3. International Kolloquium

  
  

  10. ± 12. Januar 1995, Technische Akademie Esslingen 1999, S. 399-405.

• 
  

  Ing. Dr. Richard A. Bareã, DrSc., Problém syntetických podlahovin na provlhčovaných podkladech